Work-life balance (WLB) – Pojem, který slýcháme v poslední době stále častěji a ačkoli všichni kýváme a souhlasíme, kdo vlastně opravdu ví, co toto anglické sousloví znamená?
Představuje výraz „balance“ rovnováhu pracovního a osobního života, kdy se obě části dělí na misky vah rovným dílem nebo si ho můžeme spojit spíše s metaforou jing a jang – neoddělitelnou dualitou a vyvážeností tělesného a duchovního? A co předcházelo myšlence WLB jako takové?
Historicky se pojem poprvé objevuje ve Velké Británii na konci 70. let. S rozvojem technologií, které se postupně dostávaly do pracovní sféry, se zásadně měnilo pracovní prostředí. Dynamika, rychlost a flexibilita – zásadní pojmy, které nabyly na důležitosti. Internet, e-mail, služební notebook a další nové technologie směřovaly k posunu pracovních povinností za hranice kanceláře směrem do osobní sféry.
Vzhledem k individualitě každého člověka neexistuje jediná přesná definice tohoto konceptu. Někdo dosáhne rovnováhy rovnoměrným rozvržením volného času a práce, pro někoho je v centru osobní život, druhého naopak více naplňuje ten pracovní. WLB si tedy můžeme představit jako určité propojení a sladění práce (kariéra, ambice) a mimopracovní oblasti života (zdraví, volný čas, rodina, duševní rozvoj, víra apod.).
Zástupci generace Y si pod work-life balance nejčastěji představují dostatek volného času pro osobní život, flexibilní pracovní dobu, respekt a ocenění jejich práce od zaměstnavatele. [1] Potřebují mít pocit svobody a nezávislosti, ale zároveň určité sounáležitosti s ostatními členy společnosti, ve které cítí jistou stabilitu.
Často se můžeme mylně dočíst, že WLB odkazuje k oddělení pracovního a osobního života. Nenechme se zmást! Rovnováha přeci neznamená nutně oddělení. Ba naopak dochází k provázání těchto dvou oblastí a tradici segmentace postupně nahrazuje režim 24/7. Ruší se striktní osmihodinové pracovní doby, zvyšují se požadavky pracovní i osobní flexibility, možnosti home office či práce na zkrácený úvazek. Proč bychom nemohli jít odpoledne k vodě a pracovat večer, když máme povolání, které nám to umožňuje, a potřebnou techniku?
Důsledky a dopady work-life balance
V souvislosti s WLB se mluví o několika pozitivních i negativních důsledcích a projevech – př. spokojenost v pracovním a osobním životě, mentální zdraví, stres, přelévání emocí, workoholismus, přepracování či dokonce vyhoření (burnout).
Podrobněji bych se vrátila ke dvěma modelům „přelévání“ emocí – spillover a crossover.
„Spillover“ je založen na hypotéze, že jeden svět působí na druhý. Tudíž pracovní prostředí může ovlivňovat pozitivně či negativně život mimo práci a naopak v rámci individuální osobnosti jednotlivce. [2] Model „crossover“ se tomuto konceptu podobá s tím rozdílem, že nejde o přenos emocí v rámci jednoho člověka, ale napříč osobami, členy rodiny nebo pracovními týmy. [3] Představte si běžnou situaci. V práci se nám povedlo dovést do úspěšného konce složitý projekt, odcházíme tudíž domů spokojení a motivovaní, jelikož došlo k naplnění našich ambicí. Přijdeme domů a část pozitivní energie přeneseme na členy rodiny, kamarády, známé či prodavačku v Albertu, kam si skočíme pro šampaňské na oslavu.
Naneštěstí může přenos fungovat i v rámci negativních emocí napříč pracovní a osobní sférou. Znáte to sami, když přijdete naštvaní do práce, protože vám třeba ujel autobus, polili jste se v tramvaji kávou, chytl vás revizor s prošlou legitkou, řešíte rodinné problémy nebo jste přepracovaní. Do ničeho se vám nechce, jste otrávení, demotivovaní a vaše produktivita klesá na bod mrazu. Do oběda si stihnete vylít vztek na vaše kolegy, podřízené či dokonce zákazníky a vesele (smutně) roztáčíte spirálu negativity, stresu a nejistoty.
Jak zabránit tomu, abychom odcházeli z práce negativně naladěni, ale naopak se těšili na další pracovní den? Dočtete se v druhé části blogu!
A jak fenomén work-life balance vnímáte vy? Snažíte se oddělovat práci a volný čas nebo vám tyto dvě části splývají? Preferujete flexibilitu či jste spíše zastánce striktně vymezené pracovní doby?
___________________________________________________________________________
Zdroje:
[1] BRESMAN, Henrik. What Millennials Want from Work, Charted Across the World. Harvard Business Review [online]. 2015 [cit. 2016-07-20]. Dostupné z: https://hbr.org/2015/02/what-millennials-want-from-work-charted-across-the-world
[2] GUEST, David. Perspectives on the study work-life balance. Social Science Information. 2002, 41(2), 255-279.
[3] WESTMAN, Mina, Paula BROUGH a Thomas KALLIATH. Expert commentary on work-life balance and crossover of emotions and experiences: Theoretical and practice advancements. Journal of Organizational Behavior. 2009, 30(5), 587-595.