Stres. Slovo, které používáme v dnešním uspěchaném světě pravidelně. A co že to vlastně je?
Všude se dočtete, že je to fyzická a psychická odezva člověka na jakoukoli zátěžovou situaci. Z vlastní zkušenosti vím, že určitá úroveň stresu nás dokáže vybičovat k lepším výsledkům. Při malém tlaku dokážeme kreativně myslet, jsme efektivnější, dokážeme udělat víc věcí. Odborně se tomuto dobrému stresu říká eustres. Jakmile je ale stresu příliš, můžeme se dostat do paniky, ve které už nejsme schopni racionálně přemýšlet a může nás to stát zdraví, a to jak fyzické, tak i duševní. Tomu se pak říká distres.
Nejvíce stresu zažíváme v našich profesních světech. Spouštěčem jsou nejen vysoká očekávání, tlak na výsledky či neshody v týmu, ale také nestabilní a chaoticky řízená organizace či málo prostoru na osobní život. Průzkum společnosti ComPsych uvádí, že 59 % lidí se cítí v práci pod extrémním tlakem, a 35 % lidí stres pociťuje, ale dokáže ho zvládat. Zároveň 39 % lidí uvedlo, že jsou v práci přetížení a necelých 20 % má problém se sladěním profesního a osobního života.
Stres v recruitmentu
Již 8. rokem pracuji v personální agentuře, což je dost specifické a velmi dynamické odvětví, kde se se stresem potkáváme velice často. Proč? Protože se od nás očekávají výsledky, neustále a stále větší, z jedné strany od manažerů či našeho zaměstnavatele, ze strany druhé od našich klientů, tedy firem, pro které hledáme specializované zaměstnance, a také od kandidátů, pro které chceme najít ten nejlepší job. Myslím, že nic nevystihuje lépe (s trochou nadsázky) to, co prožíváme každý den, jako následující obrázky.
Jak se stresem bojovat a jak ho zvládnout?
Pokud je na nás vyvíjen nadměrně vysoký tlak, stres se zvyšuje a objevuje se strach. Místo toho, abychom v sobě hledali odhodlání řešit dané situace, přichází odpor a vyčerpání. Pracovní výsledky jsou průměrné a často také dochází k odchodu zaměstnanců z firem.
Jak se ke stresu postavit? Jedna z nejdůležitějších věcí je se zastavit a uvědomit si, že nás něco stresuje a identifikovat, co to přesně je. Teď. Ne včera a ne zítra. Minulost neovlivníme a budoucnost ještě není. Pokud jsme zvládli tyto kroky, je na řadě hledání variant, jak tuto situaci vyřešit. Jakmile zvolíme nejideálnější řešení, otevírá se před námi cesta, které už se tolik nebojíme. Víme totiž, kam chceme jít. Na základě toho je potřeba stanovit si určité hranice – například snažit se nenosit si práci domů, pravidelně odpočívat či sportovat. Důležité je také mluvit o svých trápeních s někým, komu důvěřujeme a pokud se situace nelepší, nebát se obrátit na odborníka – kouče či terapeuta.
Jak jsem si pomohla sama?
Pátým rokem působím na manažerské pozici a v pravidelných intervalech prožívám stres. Před pár týdny jsem se rozhodla situaci řešit. Vyjmenovala jsem své stresory a naplánovala řešení. Začala jsem s tím nejtěžším. Upřednostnit sebe. Řekla jsem si, že nebudu neustále online a že si nebudu nosit práci domů. Počítač nechávám v práci, na mobilu jsem si vypnula notifikace na nově příchozí maily a upozornění na sociálních sítích. Všechny tyto věci totiž ve mně vyvolávají neustálý stres. Stres z toho všem vyhovět a plnit očekávání dobrého zaměstnance a manažera. V práci jsem od do, dělám maximum proto, abych domů odcházela s pocitem dobře vykonané práce a pokud jsou splněné priority daného dne, nepracuji přes čas. Začala jsem lépe snídat a více lenoším. Cítím se lépe. Jsem ale na začátku, tak uvidíme, jak to půjde dále.
I zaměstnavatel může pomoci při zvládání stresu.
Důležitým faktorem pro zvládání stresu je i celková atmosféra a kultura firmy. Pokud jsme zaměstnavatel a chceme mít lidí spokojené a výkonné, můžeme jim pomoci například tím, že vytvoříme přátelské prostředí otevřené k diskusím, vytrénujeme manažery a lídry, kteří budou mít dostatek času věnovat se lidem a jejich rozvoji. Poskytneme flexibilní pracovní dobu či home office. Budeme zaměstnancům dobře organizovat práci a nezapomeneme je pochválit, pokud se jim něco podaří. Pomůže také, když budeme lidem sdělovat naši vizi a zapojíme je do jejího vytváření.
Apel pro lídry a manažery.
Dnešní manažeři si často a mylně myslí, že pokud budou tlačit na výkon čím dál tím více, nutit lidi pracovat „od nevidím do nevidím“ a „vyhrožovat“ tím, co se stane, když se nesplní výsledky, nikam to nepovede. Síla a rychlost není všechno.
Někdy stačí sundat nohu z plynu, potkat se s lidmi, naslouchat jim, ptát se, budovat důvěru, posilovat jejich sebedůvěru a soustředit se na jejich silné stránky. Bude to delší a náročnější cesta, ale přinese to, co chceme. Nejen výsledky a vnitřní motivaci jednotlivců a týmů, ale i pracovní prostředí, kde bude chtít pracovat každý.