V lednu 2017 založil vlastní startup Plomer Engineering s.r.o. a opustil tak po mnoha letech svět velkých korporací. „Člověk se musí vyrovnat s nejistotou, zahrnout do denní agendy řadu nových věcí a připravit se na těžké začátky, kdy musí pracovat téměř nonstop. Odměna v podobě svobody rozhodování za to ale stojí,“ říká inovátor a držitel ocenění E.on Energy Globe Award 2017 v kategorii NÁPAD Jan Plomer. Daří se mu plnit cíle, se kterými firmu zakládal? A jak hodnotí první rok jejího fungování? To a mnohem více se dozvíte v NOVÉM rozhovoru.
Dlouho jste pracoval jako projektový manažer pro velké korporace. Co konkrétně Vaše pozice obnášely?
V roce 2003 jsem začal pracovat jako konstruktér v automobilovém průmyslu a postupně jsem se propracoval až k projektovému managementu. Několik let jsem působil v ZF v Německu, kde jsem byl zapojen do vývoje hybridních pohonů, z čehož vznikl i patent, u kterého jsem uvedený jako jediný autor s tím, že vlastníkem je společnost ZF. Po návratu do Čech jsem se rozhodl změnit obor – přejít z automotive ke kolejovým vozidlům a začal jsem pracovat u firmy Stadler. Jako technický vedoucí jsem se zapojil například do projektu nového typu tramvaje určeného především pro východní trhy. Dnes v téměř identickém provedení jezdí v St. Petersburgu a dokonce i Ostrava bude mít tramvaje vycházející z tohoto konceptu.
V září 2017 jste vyhrál v soutěži E.on Energy Globe Award v kategorii Nápad soutěže se svým projektem cenově dostupné setrvačníkové baterie. Jak dlouho jste na projektu pracoval?
Praktická realizace začala na podzim roku 2016. Společně s kamarádem jsme se domluvili, že zkusíme navázat na naše disertační a diplomové práce a přijít s konkrétním produktem. Tématem jako takovým jsem se však zabýval už od roku 2007 v rámci doktorského studia, tudíž jsem měl poměrně dost teoretických znalostí, které jsem chtěl prakticky využít. Společně jsme vytvořili jakýsi demonstrátor založený na stejném principu jako výsledný produkt (nemá však potřebné parametry a velikost), se kterým jsem se přihlásil do soutěže E.on Energy Globe Award do kategorie Nápad. Zde posuzují zatím nerealizované, rozpracované projekty s přínosem pro ekologii. Smyslem je vítězný projekt podpořit, aby mohl být realizován. V konkurenci zhruba 65 dalších projektů jsme uspěli a díky finanční podpoře jsme mohli začít s realizací prototypu pro uplatnění v energetice.
Obrázek 1 Jan Plomer s oceněním v kategorii Nápad soutěže. Zdroj: E.on Energy Globe 2017
Kde všude by se mohla vaše setrvačníková baterie uplatnit v praxi?
Naším cílem bylo vytvořit zařízení pro krátkodobou akumulaci energie a stabilizaci napětí v síti. Prakticky by to fungovalo například tak, že když zastaví auto ve městě na červenou, tak se veškerá kinetická energie získaná při brždění akumuluje do tohoto zařízení a může být následně využita při rozjezdu. S tím, že se snažíme, aby měla baterie smysluplné ekonomické uplatnění a byla dostupná i domácnostem. A ačkoli jsme se v první fázi zaměřili výhradně na dopravu, tak v průběhu soutěže vyšla na povrch ještě další možná aplikace v energetice, která společnost E.on zaujala. S kolegou máme nyní rozpracovaný prototyp pro energetiku a chystáme se i na projekt pro automobilový průmysl, přičemž doufáme, že časem získáme investora a zavedeme baterii do sériové výroby.
V lednu 2017 jste založil startup PLOMER Engineering s.r.o. S jakým cílem jste společnost zakládal?
Cílem bylo uplatnit dřívější zkušenosti z vývoje, kterému se chci věnovat i v budoucnu. A jsem přesvědčen, že v prostředí malé firmy se dá koncepční vývoj dělat mnohem rychleji, levněji a efektivněji než u velkých korporací. Mojí vizí je vyvíjet inovativní projekty pro klienty. Provázet je celým procesem na jehož začátku je myšlenka a studie proveditelnosti, následuje koncepční vývoj, prototyp a testování. Zároveň se zaměřuji na konzultační činnost, například pro ostravskou společnost Ekova Electric, ve které se rozhodli, že budou více expandovat do elektromobility, konkrétně elektrobusů, s čímž neměli z hlediska projektového managementu z minulosti příliš zkušeností. Radíme se, jak nastavit efektivní spolupráci ve vývojovém týmu, jak si ohlídat procesy v rámci zakázky apod., což funguje k oboustranné spokojenosti.
Co pro Vás bylo v začátcích podnikání nejtěžší? Jak jste se vyrovnal s přechodem z velké korporace ke startupu?
Nejsložitější bylo zajistit ekonomickou část fungování firmy. Přeci jen jsem primárně technik. (smích) J Naštěstí existují účetní společnosti poskytující komplexní služby. A to mi v začátcích hodně pomohlo.
Když bych se měl ohlédnout za přechodem z korporace, tak bych to shrnul asi tak, že techniky neubylo, ale přibyly další činnosti, kterým se musí člověk nevyhnutelně věnovat. Hlavně ze začátku musíte pracovat, a to nepřeháním, téměř nonstop. V korporaci se o vás svým způsobem postarají, nemusíte řešit existenci firmy, výdaje, zisk apod. Proto si myslím, že v tomto oboru může být většina lidí spokojenější v zaměstnání, kde se mohou věnovat výhradně vývoji a nemusí řešit záležitosti okolo fungování firmy. Na druhou stranu si vážím obrovského benefitu vlastního podnikání, a to je rozhodování o tom, kam bude společnost směřovat.
V čem spatřujete největší výhody podnikání a jaká jsou naopak největší úskalí vlastního businessu?
Člověk musí řešit věci, se kterými se jako zaměstnanec velké korporace nesetká. Další možnou nevýhodou je jakási nejistota, kdy budoucnost firmy závisí výhradně na vašich rozhodnutích. Mně se naštěstí podařilo připravit si jednu spolupráci už od samého začátku, což mi pomohlo začít podnikání bez zadlužení. Mnohem dříve jsem se tak dostal do fáze, kdy mě firma uživí.
Výhod je hned několik a troufnu si říci, že převažují nad nevýhodami. Na prvním místě je určitě pocit svobody – energii investuji tam, kde vidím perspektivu a smysl. A myslím si, že pokud člověk rozumí tomu, co dělá a uvažuje realisticky, tak má velkou šanci se na trhu uplatnit. Oceňuji i to, že v ČR existuje několik center, které podporují podnikání. Pravidelně docházím do Technologického centra v Praze, kde se konají různé semináře – Jak rozjet business? Jak získat evropské dotace? Jak si připravit prezentaci pro investory? Apod. Je skvělé, že můžete touto cestou získat nejen finanční pomoc, ale i cenné zkušenosti od lidí, kteří jsou ochotni je sdílet.
Obrázek 2 Jan Plomer s oceněním v kategorii Nápad soutěže. Zdroj: E.on Energy Globe 2017
Kdybyste se ohlédl zpět, jak byste zhodnotil roční vývoj společnosti? Naplnila se Vaše očekávání a jaké máte plány pro rok 2018?
Mým cíle pro první rok bylo ho přežít. (smích) Chtěl jsem, aby se firma uživila a stabilizovala. Zvolil jsem postupný a možná i trochu konzervativnější přístup, přičemž cílím na to, aby se společnost pomalu, ale jistě rozrůstala. Nechci nic dělat zbytečně na dluh, a tak se vždy dlouho
rozmýšlím, zda je něco opravdu potřeba. Rád bych v tomto roce mimo jiné přijmul prvního zaměstnance na plný úvazek (V současnosti nemám stálého zaměstnance a spolupracuji s lidmi výhradně na DPČ. Dávám tak šanci například šikovným studentům Dopravní fakulty ČVUT, kde částečně působím).
Jste držitelem mezinárodního patentu na originální hybridní pohon. Jaká je, dle Vašeho názoru, budoucnost hybridních vozidel. Kde vidíte jejich největší výhody a naopak slabiny? A myslíte si, že by mohly časem začít z trhu vytlačovat klasické spalovací pohony?
Hybridní pohony mají smysl už z toho principu, že elektromotor je velmi výhodný při jízdě ve městě, ale to je obecně známá věc. Překážkou je prosadit koncept hybridů ekonomicky. I hybridní pohon potřebuje baterku, což je dodatečná hmotnost ke spalovacímu motoru a ubírá to užitné vlastnosti a parametry vozidla. Podle mě jsou efektivní plug-in hybridy, které může člověk přes noc nabíjet ze zásuvky, následně ujede několik desítek kilometrů ve městě bez emisí, ale zároveň má možnost jet díky spalovacímu motoru na delší vzdálenost. Velkým problémem elektromobilů jako takových je jejich pořizovací cena, proto jsem skeptický k masivnímu rozšíření čistě elektrických vozidel v osobní dopravě. Problematická je i infrastruktura, která není na větší množství elektromobilů připravená. Například v Norsku měli velké dotace na jejich nákup, problémem však byl malý počet nabíjecích stanic. Osobně věřím spíš tomu, že se elektromobilita prosadí ve veřejné dopravě, na čemž spolupracuji i s ostravskou Ekovou v případě elektrobusů.
